Jak je to s jídlem během dovolené na plachetnici?

To je poměrně častá otázka, proto se pokusím popsat podrobněji, jak to s jídlem na plachetnici během plavby je. Většina lidí je na lodi poprvé a netuší, jak a co se dá na lodi připravit.

Stravování během dovolené se dá rozdělit na dvě části, jedna zahrnuje návštěvu místních taveren, ta druhá, které se budeme věnovat tentokrát, je příprava jídla na lodi. Viktorka, je stejně jako většina všech charterových lodí vybavená kuchyňkou. Lépe řečeno, kuchyňským koutem. K dispozici máme plynový sporák s troubou, dále lednici, dřez na umývání nádobí a běžné kuchyňské vybavení. Z toho je zřejmé, že jsme na lodi schopni uvařit téměř jakékoliv jídlo. Během našich plaveb už došlo na všechny možné polévky, guláše, různě pečená masa a dokonce i na poctivý český bramborák. Většina připravovaných jídel je ale jednoduchá, přece jen na dovolenou člověk jede za jinými zážitky a jídlo by mělo být jen doplňkem.

Než začneme vařit, potřebujeme mít k tomu vhodné suroviny. Ještě stále se občas setkávám s obavou, že když si do Řecka posádka nebude moci dovézt svoje suroviny z domova, bude strádat. Je pravda, že některé suroviny nebo koření v Řecku nekoupíte, ale buď je mám na lodi, nebo se bez nich prostě obejdeme. Například z koření není možné v Řecku koupit kmín a majoránku. Jelikož si bramboračku bez nich neumím představit, mám v lodi dostatečnou zásobu. Takže ani základní koření řešit nemusíte. Zatím se mi nepovedlo koupit třeba kližku na guláš, ale to jde poměrně jednoduše nahradit. S pořízením kvalitních surovin není problém. Skoro všude je nějaký malý obchůdek, kde se dá nakoupit vše včetně čerstvé zeleniny. Po ránu se dají v přístavu, přímo od rybářů koupit čerstvé ryby a pekárny jsou také plné čerstvého pečiva. Zpestřením je návštěva nějakého tržiště. Tam zažijete nejen skvělou atmosféru, ale nakoupíte za dobré ceny čerstvé zboží přímo od farmářů.

Máme nakoupeno, lednice je plná surovin, můžeme se pustit do přípravy jídla. Začneme snídaní. Většinou nás sluníčko probere nejpozději kolem osmé hodiny. Jako první je dobré si skočit do vody a zaplavat. Tím jsme se dostatečně probudili a o slovo se hlásí hlad. K snídani budeme pravděpodobně potřebovat chleba. Na českou Šumavu zapomeňte, nic podobného se v Řecku koupit nedá. Než hledat něco podobného, je lepší jít na jistotu. Já nejčastěji kupuji chleba co nejsvětlejší, není to sice chleba, ale k našemu pečivu je to podobné dost. K snídani patří vejce a děláme je na mnoho způsobů. Míchaná na všem co lednice dá (někdy se nestačím divit), vařená natvrdo i naměkko, Hemenex a když není čerstvý chleba, tak ten starý obalíme v rozšlehaném vejci a máme snídaní skoro na vidličku. Kdo potřebuje maso, ohřeje si párek, nebo si dá salám na chleba s máslem. Někdo má raději lehčí snídani a to se pak na stolku v kokpitu objevují různé vločky v mléce, ovoce v Řeckém jogurtu oslazeném medem, chléb s máslem a marmeládou a když je chuť, tak třeba palačinky. Komu by to bylo málo, může si dát třeba Croissant s džusem.

Po takhle vydatné snídani budete mít spoustu energie na plavbu, koupání a potápění. Pak přijde na řadu oběd. To je snad nejméně důležité jídlo během dne na lodi. Většinou stojíme na kotvě někde v zátoce. Nikomu se do vaření moc nechce, sluníčko pálí a představa stání u sporáku rozhodně není moc lákavá. Když už na nějaké to vaření dojde, jsou to většinou různě připravené těstoviny. Od těch v červené omáčce, až po lepší varianty, jako je například Aglio olio. V Řecku máme dostatek čerstvé zeleniny a velmi často máme k obědu třeba jen salát se sýrem Feta. Feta je bílý sýr původem z Řecka a místní obyvatelé si na něm pochutnávají už od středověku. Také nesmím zapomenout na olivy. Od těch malých až po ty velké, některé v oleji, další v mořské vodě, variant je mnoho a vybere si opravdu každý. Někdy nám stačí vychlazený meloun, nebo jiné čerstvé ovoce.

Posledním jídlem dne je večeře. V našem případě často pozdní večeře, protože dny jsou u moře dlouhé. Večeři si většinou dáme v některé z taveren, ale v případě, že stojíme na kotvě někde v zátoce, musíme si uvařit sami. Pokud jsme měli během dne štěstí a chytali za plavby ryby, bude k večeři pečená ryba. Mořské ryby jsou skutečně lahodné, mají málo kostí a u některých druhů i zarputilí odmítači ryb, mají problém poznat, že mají na talíři rybu. To platí třeba u Tuňáka a Mečouna. Často i ti, kteří si původně mysleli, že ryby nejí, koukají po přídavku. Ryby se dají péct, smažit i grilovat, vždy jsou výborné. Stačí trocha řeckého koření, uvařené nebo pečené brambory a z večeře se stává gastronomický zážitek. Když není ryba, nahradí maso vařené brambory, tzatziki a nakrájené rajče. Tzatziki jsou další z řeckých specialit. Je to nastrouhaná okurka s koprem a česnekem v Řeckém jogurtu, lehce zakápnuté olivovým olejem. Samozřejmostí je i k večeři salát. Kdo se bez masa neobejde, může si udělat steak. I tady je oproti tomu u nás rozdíl. Řekové ještě neobjevili kouzlo očkování masa vodou.

Kdybych měl odpovědět na otázku, které jídlo mám nejraději já, tak by asi vyhrál tatarák z Tuňáka s topinkou. To je tak výborné, že nemá cenu to popisovat, to je potřeba ochutnat.

Na závěr snad jeden recept: Krevety s česnekem a petrželkou.

Na trhu koupíte velké, syrové krevety (ty šedé, růžové jsou předvařené). Dále svazek petrželové natě, česnek a citron. Česnek oloupeme a nasekáme nadrobno, nakrájíme si petrželovou nať a opereme krevety ve studené vodě. Krevety neloupeme, to necháme až jako zážitek pro strávníky. Na pánev si dáme dostatek olivového oleje, přihodíme česnek a chvilku restujeme. Dříve než začne česnek hnědnout, přihodíme krevety, ty zprudka orestujeme cca 2 minuty z každé strany. Na závěr zasypeme nakrájenou petrželkou a můžeme přidat trochu bílého vína. Vše, včetně oleje přendáme na talíř a servírujeme s citronem a chlebem. Ideální je si chléb máčet v oleji a k tomu přikusovat krevety. Budete mastní až za ušima, ale určitě si pochutnáte.

…každý může plout:-)